© Cat Garcia
Eike König
Německo
„Rozhodování o papíru je stejné důležité jako volba písma nebo barvy.“
Eike König byl uměleckým ředitelem hudebního vydavatelství Logic. V roce 1994 si pak ve Frankfurtu (Německo) otevřel vlastní designérskou agenturu s názvem EIKES GRAFISCHER HORT („Eikeova grafická školka“), kterou pojal především jako kreativní hřiště. Značka HORT se brzy proslavila v hudebním průmyslu, když navrhovala přebaly na desky pro různé nezávislé i mainstreamové labely. Dnes se toto studio nachází v Berlíně a specializuje se na vývoj vizuálního jazyka pro velké i malé značky. K bezpočtu jeho slavných klientů se řadí Disney, Nike a Microsoft. Studio Hort je také ve styku s kulturními institucemi, mimo jiné s nadací Bauhaus Dessau Foundation, pro kterou navrhlo novou identitu. Eike vedl bezpočet kreativních workshopů jak v Německu, tak v zahraničí, a dva dny v týdnu vyučuje grafický design a ilustraci na Vysoké škole výtvarných umění v německém Offenbachu.
V berlínské kanceláři Eikea Königa v Hortu je stejný počet jízdních kol a počítačů. Nejméně tucet kol je zaparkováno podél knihoven nebo jsou opřena o stoly. V zadní části je velká dílna – ale na rozdíl od jiných agentur, které se starají o prestižní klienty, tu není konferenční místnost. Ve studiu je neustálý ruch: všude jsou lidé, kteří něco dělají. Někteří staví modely nebo dělají koláže. Jiní dělají náčrty na papír, zatímco další kreslí na elektronickém tabletu. „Naše instituce se zabývá uváděním myšlenek do života,“ říká König. Designéři, stážisté, studenti i klienti se zde setkávají v přátelském prostředí. „Všichni zde jsme týmovými hráči,“ dodává. „Sílíme stejný ideál, ačkoliv je každý z nás silnou osobností.“
Königova filozofie designu je založena na experimentech. Jeho vlastní přístup je spíše analogový než digitální: jeho vztah k designu je fyzický. Nejlépe se mu uvažuje při práci. „Mou oblíbenou formou meditace je jít do tiskárny a hrát si s papírem a barvami,“ říká. „Pro mě je vytisknout si ručně plakát něco jako ekvivalent cvičení jógy.“ Zhruba dvě třetiny designérských řešení studie HORT mají něco společného s papírem – papír jako povrch, jako médium, jako zdroj inspirace nebo jako vizuální metafora.
Hlavními klienty studia HORT jsou nadnárodní značky, které hledají průlomovou komunikační strategii. Důvěřují Königovu nekonvenčnímu přístupu k řešení problémů a jsou ochotni s ním jít do rizika. Jisté je jen jedno: odpověď studia HORT na jejich problém – plakáty, videa, knihy, brožury nebo interaktivní ilustrace – bude neočekávaná, chytrá a současná. „Svým designérům vždycky říkám: Snažte se mě překvapit!“, říká König. „To mě motivuje, abych šel každé ráno do práce. Nemohu se dočkat, s jakými novými nápady přijdou.“
Véronique Vienne
Interview
Véronique Vienne:
Je dnes papír stále ještě zdrojem překvapivých designových řešení?
EK:
Zatímco práce u počítače posiluje izolaci, práce s papírem si žádá experimentování, zapojení a sociální kontakt. Předně, když si děláte náčrt svých myšlenek na papír nebo když stavíte model nebo prototyp z papíru nebo kartonu, lidé se vždycky zastaví, aby se podívali, co děláte. Ten vám dá radu, ten utrousí nějakou poznámku a ten se na něco zeptá – a než se nadějete, hrnou se na vás nové nápady zprava i zleva.
Při práci s papírem je nutné opakovaně zkoušet, než dosáhnete požadovaného výsledku – a to je dobře. Papír je těžké podřídit kontrole, a to činí práci s ním vzrušující. A nehody mohou vypadat velmi dobře. Musíte je přijmout jako součást kreativního procesu.
Ve studiu HORT s mými kolegy živě diskutujeme o tom, jaký papír na určitý projekt použijeme. Debatujeme o tom, že rozhodnutí o papíru je rozhodnutí stejného druhu jako rozhodování o typu písma a o barvě. Ale pravdou je, že mladí lidé mají k papíru jiný vztah než já. Zatímco pro mě je papír součástí akce, pro ně je to součást pozdějšího rozhodování. Všechny ve svém studiu však povzbuzuji k tomu, aby si význam papíru uvědomovali – a věděli, jak ho zakomponovat nejen do procesu designu, ale i do svých designérských řešení.
Ale i přesto v určité chvíli tohoto procesu převládnou počítače, ne?
Počítač je skvělý nástroj, ale design je o něčem více než jen o tom, že sedíte, nastavujete si sluchátka a posouváte myší sem a tam. V určité chvíli je nutné do procesu znovu vnést hmotný svět. Co mě na počítačích vadí nejvíce, je skutečnost, že v práci s nimi neexistuje žádné omezení. Neexistují ani žádné hranice vaší práce. Chybí tu ten fyzický „moment“. Při práci s papírem můžete poodstoupit, otočit se a pohlédnout na celou věc s odstupem.
Vaše designerská řešení jsou trojrozměrná, a to i v případě, že jde pouze o tisk. Je to záměr?
Já jsem vyšel z kultury koláže: tam jde o shromažďování, propojování, lepení a řezání různých textur, z nichž většina je vnášena ze starých referenčních rámců do nových. Když pracuji tímto způsobem, dostávám mnoho nových nápadů. A lidé v kanceláři to mají podobně: používají koláže k objevování nových věcí, ať náhodou, nebo záměrným hledáním. Někdy dělám digitální koláže, hraji si s naskenovanými soubory recyklovaných obrazů.
Title - A very bad copy of a famous sculpture
Designer - Eike König
Date published - 2015
Jak jste se naučit zapojovat do své práce papír?
První věc, kterou jsem se musel naučit, abych se mohl stát designérem, bylo zkoordinovat svůj mozek a ruce, a ruce s papírem. Brzy jsem zjistil, že jediným způsobem, jak jsem schopen uvažovat a vizualizovat své myšlenky, je s kusem papíru před sebou. Měl jsem štěstí, že má první práce byla na pozici uměleckého ředitele hudebního vydavatelství, kde jsem navrhoval přebaly na desky – a přebal na desku je něco, co držíte v ruce, když posloucháte hudbu.
Aha, nikdy jsem o tom takto nepřemýšlela. Říkáte, že hmatový kontakt s papírem byl spojen s požitkem z poslechu?
Ano, přesně tak. V té době jsem měl možnost vybírat papír na vnitřní i vnější stranu přebalů. Mohl jsem vybírat laky. Mohl jsem si volit techniku tisku. Mohl jsem dělat výřezy a reliéfní ražbu. A po celou tu dobu jsem věděl, že to, co navrhuji, bude někdo držet v ruce. Ten hmatatelný, ručně vytvářený hmatový vjem byl v té době velmi důležitý a v mé práci je velmi silně patrný i dnes.
Ale papír, to není jen textura. Pro mě je to také o jeho teplotě: chladivý pocit, nebo naopak teplo, které papír vydává, ať už při doteku nebo jen při pohledu.
Kriticky důležitá je i gramáž. Pro vizuální identitu berlínské „nu-jazzové“ hudební skupiny Jazzanova jsme vytvořili logo jako 3D koláž vytvořenou ze speciálního papíru, který je k dispozici v různých gramážích. Barevná škála tohoto konkrétního papíru nám pomohla definovat grafický výraz skupiny Jazzanova. Všechny jejich propagační materiály jsme vytiskli na stejný papír. A to mám skutečně rád. Papír! To je svět, v němž pracuji.
Všimla jsem si, že na stěně vaší kanceláře visí plakát s nápisem I LIKE IT. WHAT IS IT? * (Líbí se mi to. Co je to?). Souvisí to s vaší filozofií?
Ano. Je to součást mentality studia HORT, které pojímáme jako hřiště. Někdy dělám workshopy pro děti. Na rozdíl od většiny designérů, kteří příliš přemýšlejí, se děti pustí do práce hned, jak si sednou. Jsou mnohem spontánnější a přicházejí se skutečnými překvapeními. S mým týmem o tom hodně diskutuji. Někdy si říkám, že bych se chtěl zbavit všeho našeho vzdělání. Vzniklo by mnoho dobrých nápadů, kdybychom se mohli napojit přímo na kreativní zdroj v nás samotných tak, jak to dělají děti. Práce ve studiu HORT je prací i hrou, s důrazem na tu hru.
